AEROspeciál 23 Letecká válka 22.června 1941, 3. část - Proti vzdušným špiónům – plány na vzdušnou vá

V další části širší série věnované 22. červnu 1941 budeme pokračovat v popisu událostí z let 1940 a 1941 vedoucích k osudovému střetnutí mezi oběma totalitními mocnostmi, a to zejména z pohledu historie letectví. Vzdušná špionáž Luftwaffe vytvářela jeden z charakteristických prvků účelového partnerství Hitlerova Německa a Stalinova Sovětského svazu. Kampaň německých průzkumných letadel (se kterou jsme se seznámili v minulé části) byla dlouhodobá a nabírala stále intenzivnější podoby. Sovětské vojenské letectvo se na základě striktních Stalinových rozkazů zprvu chovalo vůči vzdušným vetřelcům mimořádně zdrženlivě. Situace se ale postupně měnila a na jaře 1941 již letecké operace související se špionážními lety Luftwaffe i protiakce VVS RKKA vedly k úvodním vzájemným střetům s prvními padlými letci. Dokumenty podchycující mnoho událostí z let 1940 a 1941 zůstávají nadále nedostupné v ruských archivech. Vzhledem k charakteru tehdejšího sovětského režimu podle všeho mnohá rozhodnutí J. V. Stalina navíc ani podobu písemností nenabyla. Obojí se patrně týká i diktátorových záměrů s případným zapojením SSSR do probíhající války mezi Spojeným královstvím a jeho spojenci a podporovateli na straně jedné a nacistickým Německem, jeho satelity a fašistickou Itálií na straně druhé. Nicméně je známo, že v létě 1940 některé útvary sovětského vojenského letectva začaly nad Černým mořem nacvičovat dálkové operace pro údery proti cílům na Brity kontrolovaném Středním východě a na území neutrálního Turecka. Společně s touto zajímavou epizodou letecké historie si ozřejmíme výzbrojnou situaci u vzdušných sil Zakavkazského vojenského okruhu (ZakVO), který se nacházel v této exponované oblasti. Jedním z paradoxů prvního dne operace Barbarossa byla přítomnost sovětského i německého vojenského letectva na území Finska, které ještě téhož dne deklarovalo svou neutralitu ve válečném střetnutí. Jaké bylo zákulisí i vyústění této neobvyklé situace, si přiblížíme v závěrečné kapitole. Seznámíme se s finskými dilematy, která přinášela jejich delikátní mezinárodní situace po skončení zimní války. Poznáme rovněž, jak obě bojující strany 22. června 1941 využily finská letiště. Přiblížíme si úvodní střetnutí mezi německými a sovětskými vzdušnými silami na Dálném severu za severním polárním kruhem i v prostoru Leningradu.