Válka na zkoušku - Maxmilián 2.

18. února 1853 byl maďarským atentátníkem zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. Na trůn byl podle nástupnického práva povolán jeho mladší bratr Maxmilián, který dospěl mimo dvůr jako kapitán u námořnictva v Terstu. Maxmilián je bystrý, chytrý a zkušený světák, zvyklý jednat sám za sebe. Po korunovaci rychle vybudoval svůj tajný kabinet ze schopných mužů. Nastoupil na začátku Krymské války a musel obstát mezi mlýnskými kameny Ruska a Francie. Podařilo se mu obratným manévrováním udržet neutralitu říše a využít války k tomu, aby provedl zásadní reformy a zlepšil finanční situaci Rakouska. Podařilo se mu smířit rozeštvané národy a bez boje získat protektorát nad Rumunskem. Nyní čeká jeho vládu skutečná zkouška ohněm. Dravý francouzský císař Napoleon III. bude chtít využít italského nacionalismu a pokořit Rakousko v Lombardii. Maxmilián nemůže ustoupit, věří, že stát a říše jsou více než národ. Navíc ví, kdo je jeho skutečný nepřítel, kdo takové války financuje. Rakousko musí obstát, a celá Evropa se na to bude jen dívat. Jenže dějiny Evropy druhé poloviny 19. století se již vyvíjejí poněkud jinak. A naše současnost také. Český čtenář dostává do rukou možná završující dílo Jana Drnka (*1960), pozoruhodného plzeňského autora alternativní i skutečné historie. Trilogie Maxmilián mapuje období našich dějin, o kterém nás ve škole mnoho nenaučili. Kromě napínavého čtení o jiné bitvě u Solferina či u Sadové, nabízí příběh druhorozeného, vizi, v níž se Evropa nevydává liberální či nacionalistickou cestou, ale cestou osvědčených civilizačních a absolutních hodnot. Drnek jasně ukazuje, že nejsme otroci předurčených dějin, že za dějiny neseme osobní zodpovědnost a také vinu. Nabízí dnešnímu rozpadajícímu se světu, kde všechno zklamalo, tu a tam nějaký ten staronový společenský konzervativní model a... Deklaraci závislosti.